Revize neznamená vychovat z dětí programátory

Rozhovor se Štěpánkou Baierlovou, přední průkopnicí robotiky u nás, která učí na Základní škole v Sušici.

MŠMT začátkem února představilo novou revizi informatiky. Co na ni říkáte?

Celkově revizi hodnotím pozitivně. Na navýšení hodin předmětu informatika a změnu obsahu jsme čekali dlouho. Stávající hodinová dotace 1 + 1 byla už dlouhou dobu neodpovídající současnému světu, v tomhle směru nám ujížděl vlak. Jsem ráda, že nastala změna, že můžeme výuku více přizpůsobit potřebám 21. století.

Která změna je podle vás nejzásadnější?

Těžko říci, zda je zásadnější změnou zavedení nové průřezové digitální kompetence či posun obsahu předmětu k rozvoji informatického myšlení. Některé školy do předmětu informatika algoritmizaci a programování zařazují již nyní, některé školy už rozvíjejí digitální gramotnost svých žáků v různých předmětech. Bude to hodně rozdílné škola od školy. Ale pro mne je určitě nejzásadnější právě to navýšení hodinové dotace.

Jsou podle vás školy na nové pojetí informatiky připraveny?

To, že je nutná změna, asi podvědomě cítí každý z nás učitelů, svět se prostě mění a je potřeba měnit i školství a způsoby vzdělávání. Nyní je potřeba školy dobře informovat a nabídnout jim pomoc tak, aby změny ve ŠVP nebyly jen formální. Aby se za dva roky začalo podle nových ŠVP učit i ve školách, které v tuto chvíli připravené nejsou.

V čem budou potřebovat nejvíce podpořit?

Nejprve musí školy i učitelé pochopit důležitost těchto změn, to je zásadní. Pochopit, co je to informatické myšlení, že to neznamená vychovat ze všech dětí programátory, ale že koncepty informatického myšlení jsou obecně užitečné postupy, které mohou pomoci komukoli z nás vypořádat se s výzvami reálného života. A tohle je úkol ministerstva školství – vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat, a také ukazovat příklady dobré praxe.

Určitě je také potřeba podpořit revize finančně, aby si školy mohly rozšířit potřebné vybavení, např. robotické pomůcky pro novou výuku informatiky či mobilní učebnu pro rozvoj digitální kompetence v různých předmětech.

Jak mohou školy se zavedením změn reálně začít?

Na přípravu máme dva roky, pro druhý stupeň dokonce tři roky, to je myslím dostatečná doba k tomu, abychom si to na školách dobře nastavili, dohodli se na úpravách ŠVP a začali podle revidovaného ŠVP učit. Dobré je udělat si ve škole analýzu, kde jsme a kam se chceme posunout.

Učitelé informatiky mají k dispozici nové učebnice, které vznikly v projektu PRIM, mohou je začít studovat a zkoušet aktivity zařazovat do výuky. Na některých školách se osvědčilo začít s novou informatikou v různých kroužcích a klubech. Je to ideální místo, kde můžeme s dětmi zkoušet něco nového, protože je tam méně dětí a ty, které se do kroužku přihlásí, většinou mají zájem. S kroužky bych doporučila začít již teď v září a to, co se osvědčí, pak aplikovat do výuky.

Představuji si, že se zapálení učitelé vrhnou do příprav, co když jim ale chybí dobré vybavení?

Začít se dá i s málem a podle toho jsou připraveny i vzorové ŠVP – informatické myšlení se dá částečně rozvíjet i unplugged, tzn. bez počítačů, každá hodina se tedy nemusí odehrávat v počítačové učebně. Existují webové aplikace, které jsou zdarma a pro začátky programování ideální, těch možností je opravdu hodně a každá škola si může najít svou vlastní cestu.

Některým školám možná naopak chybějí ti zapálení učitelé…

Snažila bych se učitelský sbor ke změnám motivovat tím, že je to chvíle, kdy máme možnost výuku změnit a více ji přizpůsobit modernímu světu. Důležité je dbát na to, aby se sbor nerozdělil, abychom změny ve ŠVP připravovali společně.

Podpořila bych učitele informatiky na 1. i 2. stupni v dalším vzdělávání právě v oblastech, které jsou pro ně nové. Nespěchala bych, je jasné, že kvalitní změna vyžaduje čas. Ne vždy se vydáme tou správnou cestou hned napoprvé, ale je potřeba vše průběžně vyhodnocovat, abychom se neocitli ve slepé uličce. Líbí se mi „7 kroků, jak začít“ na webu revize.edu.cz.

A potom musí být na trhu nabídka kvalitních vzdělávacích programů, mentorská podpora a výukové materiály. Velmi důležité je i komunitní sdílení a podpora, je fajn vědět, že se mohu na kolegy v regionu obrátit, že můžeme problémy řešit společně.

Co bude revize informatiky konkrétně znamenat pro děti? Jak na tom vůbec s digitální gramotností v současnosti jsou?

Děti dnes sice vyrůstají s mobilem v ruce, ale spousta z nich využívá mobilní technologie jen povrchně – nerozumějí základním principům, podceňují bezpečnost, používají technologie spíše jen ke hrám a zábavě, protože jim nikdo neukázal jinou cestu. Bude na učitelích všech předmětů, abychom dětem ukázali zajímavé nástroje a aplikace, které mohou využít nejen v našich předmětech, ale které jim mohou být užitečné i v běžném životě.

A jak změnu vítají rodiče? Nesetkáváte se někdy s názorem, že děti u moderních technologií tráví příliš mnoho času?

Myslím, že v tuhle chvíli rodiče o změnách moc nevědí. Bude na nás všech, abychom nutnost těchto změn náležitě vysvětlovali. Myslím, že pokud mezi školou a rodiči panuje důvěra, je tam nastaven způsob komunikace, škola je směrem k rodičům otevřená, nebude problém ani s vysvětlením, ani s přijetím změn v této oblasti. V dnešním digitálním světě budou děti vždy trávit čas u moderních technologií, tomu se nevyhneme. Nám zbývá naučit je, aby technologie využívaly smysluplně a bezpečně.

Informatika patří mezi rychle se rozvíjející obory. Vy v současné době učíte na ZŠ v Sušici také robotiku. Jak jít jako pedagog s dobou?

Myslím, že my učitelé informatiky přijímáme změny snáze, protože na to jsme zvyklí. Vybrali jsme si obor, který se neustále vyvíjí a mění.

Ale doporučila bych tři základní věci:

  • pracovat na sobě, vzdělávat se, sledovat nové trendy,
  • nebát se zkoušet nové věci a učit se z chyb,
  • najít si komunitu, ve které se můžete vzájemně inspirovat a sdílet.

Co vás na učení nejvíc baví a kde hledáte inspiraci?

Baví mne společnost mladých lidí, to, jak spolu objevujeme, zkoušíme, hledáme nové a nové cesty. Učím a zároveň se učím, naše práce mi dává smysl. A kde hledám inspiraci? Už jsem to říkala, v komunitách. Už několik let se na konci léta účastním Školy učitelů informatiky v Lipnici nad Sázavou. Je to náročných deset dní plných inspirace, vzájemného sdílení, a hlavně skvělých lidí, kteří mají zájem náš obor stále někam posouvat.


Štěpánka Baierlová

Vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (učitelství matematika – informatika). V současné době učí na Základní škole v Sušici v devátých třídách matematiku a volitelnou robotiku. Již několik let se věnuje dětem i v rámci volnočasových kroužků ve Středisku volného času v Sušici a v Centru robotiky v Plzni.

V naší republice patří mezi průkopníky školní robotiky, která podle ní připravuje děti na svět ve 21. století, protože rozvíjí dovednosti, které jsou potřebné pro život nejen v současné době, ale i v budoucnosti.

Je aktivní v učitelských komunitách, vystupuje jako lektorka na konferencích, kde se snaží ostatní učitele inspirovat k přechodu od znalostního učení k dovednostnímu, protože je přesvědčena o tom, že pokud děti vybavíme potřebnými dovednostmi, jako je např. týmová spolupráce, schopnost řešit problémy, kreativita a schopnost na sobě pracovat, obstojí v budoucnosti, ať už bude jakákoli.

V rámci pedagogické komunity podporuje vzájemné učení se, spolupráci, sdílení zkušeností, nápadů a inspirací. I proto pomáhá v rámci dobrovolnických aktivit skupinám Google EDU Group ČR a Učíme nanečisto.