Jak jsou základní školy a gymnázia připravené na výuku podle revidovaného RVP?
Revize rámcových vzdělávacích programů se do jisté míry potýká se systémovými nedostatky českého školství, jako je nedostatečný počet učitelek a učitelů, který se prolíná i do počtů kvalifikovaných učitelek a učitelů informatiky v některých školách. Základní školy a gymnázia se výrazně odlišují v míře personálního zabezpečení pro výuku dle revidovaného RVP. Jistá odlišnost panuje také v případě technického vybavení. Z analýzy vyplývá, že ještě přibližně polovina dotázaných škol potřebuje ještě vylepšit své technické vybavení.
Analýza dále zaznamenala, že část škol změnu ŠVP odkládá na pozdější termín. Primárním důvodem je především potřeba delšího časového období k přípravě na změny, jejich prodiskutování a příprava učitelů. V doplňujících volných odpovědích jsme pak zaznamenali i to, že školy nechtějí v relativně krátkém časovém období upravovat vzdělávací dokumenty vícekrát a vyčkávají na revize RVP. Průběh a koordinace revize ŠVP jsou na mnohých školách postaveny především na jedné osobě, kterou bývá ředitelka nebo ředitel.
Za nejvýznamnější problém období implementace změn RVP ve školách považujeme pocit nedostatečné připravenosti učitelů a učitelek v oblasti výuky digitálních kompetencí. Nejméně připravení jsou podle ředitelek a ředitelů vyučující na prvním stupni základních škol. Potřeba vzdělávání učitelů a učitelek je patrná i napříč všemi předměty 2. stupně ZŠ a gymnázií, proto by podpora vzdělávání učitelek a učitelů měla být plošná.
Podpůrné materiály zveřejněné na webech nejsou samy o sobě pro školy dostatečnou podporou pro lepší připravenost na výuku digitálních kompetencí. Učitelé a učitelky se potřebují naučit, jak s materiály pracovat a jak rozvíjet digitální kompetence žáků a žaček, a to především prostřednictvím přímé podpory.
Účast na vzdělávacích akcích v rámci podpory od NPI ČR je školami považována za přínosnou. Nejvíce přínosné jsou vzdělávací akce z hlediska orientace ve změnách RVP v oblasti ICT a přehledu potřebných úprav výuky nové informatiky.
Z pohledu konkrétních aspektů přínosnosti pro zavedení konkrétních změn můžeme konstatovat, že větší podíl škol se na změny teprve připravuje, nebo je naopak již má zavedené či jejich zavedení neplánuje. Pokud školy změny zaváděly, častěji si vystačily samy nebo využily asistence jiné organizace než NPI ČR. Podporu od NPI ČR školy nejčastěji využívaly pro změnu obsahu výuky informatiky či samotného zavedení výuky nové informatiky a pro úpravu ŠVP.
Podporu školy nejčastěji vyhledávají v e-mailových nabídkách a na webech vzdělávacích organizací. Podporu od NPI ČR pro zavádění a výuku dle revidovaných RVP plánují využít více než dvě třetiny dotázaných škol. Nejžádanější je podpora v oblastech vzdělávání učitelů a učitelek pro podporu v oblasti digitálních kompetencí a specializované vzdělávání pro učitele a učitelky informatiky. Co se týče formy podpory, školám vyhovují spíše ty, které jsou časově nenáročné, jako je online vzdělávání v krátkém formátu, videomateriály s metodikami nebo inspiracemi do výuky a záznamy webinářů. Patrný je důraz na praktické využití informací.
Doporučení z evaluační zprávy
Zjištění:
Koordinace změn ŠVP v téměř polovině škol provádí jedna osoba, nejčastěji ředitelka nebo ředitel školy. Úprava ŠVP je považována za náročný proces, který obnáší velkou administrativní zátěž. Zátěž na školách je dána i potřebou se v rámci pedagogického sboru domluvit na změnách ŠVP. Je tady nutná spolupráce celého pedagogického sboru vedená osobou lídra změny.
Doporučení:
- Zaměřit se na rozvoj týmové práce a dialogu v pedagogickém sboru pro tvorbu a využívání revidovaného ŠVP.
- Pomocí vzdělávacích akcí vést školy k práci s ŠVP jako k práci se živým dokumentem, který je výsledkem vzájemné diskuze pracovníků školy.
- Podpořit školy ke kvalifikovanému vzdělávání ICT metodiků a koordinátorů ŠVP, kteří by měli pomáhat se zavedením změny.
Zjištění:
Vysoká míra nepřipravenosti učitelů a učitelek v oblasti rozvoje digitálních kompetencí. Nedostatek kvalifikovaných učitelů informatiky a nedostatek finančních prostředků ve školách, aby mohly o tyto pozice rozšířit pedagogický sbor.
Doporučení:
- Plošná podpora prostřednictvím vzdělávacích akcí pro učitele a učitelky v oblasti rozvoje digitálních kompetencí žáků, a to ve všech předmětech gymnázií a druhého stupně ZŠ.
- Zvýšená podpora pro učitele na prvním stupni ZŠ.
- Vedení podpory prostřednictvím on-line vzdělávání kratšího formátu s důrazem na praktické aktivity do výuky.
- Průběžná evaluace akcí se zaměřením na mapování konkrétních potřeb učitelek a učitelů.
Zjištění:
Učební materiály na podporu výuky digitálních kompetencí nenapomáhají školám v pocitu připravenosti na výuku.
Doporučení:
- Zaměření se na přímou podporu učitelů a učitelek prostřednictvím vzdělávacích akcí a jejich párování s poskytovanými učebními materiály.
- Učební materiály mohou sloužit jako doplněk ke vzdělávání, ale při samostatném prezentování cílové skupině bez doplňujícího vzdělávání nepřináší kýžený efekt pro zavedení digitálních kompetencí.
Silné a slabé stránky ovlivňující průběh revizí
Skladba a intenzita silných stránek ovlivňujících průběh revize
Jak si vedou základní školy?
V jaké oblasti se cítíte být jako škola nejlépe připraveni?
| 86 % | Máme motivované učitele informatiky. |
| 86 % | Máme jasno v tom, co by měli žáci umět podle nového RVP. |
| 72 % | Všichni naši učitelé již delší dobu běžně rozvíjejí digikompetence žáků. |
V čem a jak jsou přípravy na změnu náročné?
| 72 % | Přepracování učebních plánů |
| 71 % | Získání informací a porozumění tomu, co by dle nového RVP měli žáci umět |
| 63 % | Akceptace revizí v oblasti digitálních kompetencí žáků učiteli |
| 51 % | Akceptace revizí v předmětu informatika učiteli |
| 31 % |
Shoda na výběru předmětů, ve kterých škola sníží časovou dotaci v konkrétních ročnících |
Kde školy vidí prostor pro zlepšení?
| 66 % | Nedostatek odborně kvalifikovaných učitelů informatiky. |
| 55 % | Nedostatečná připravenost všech našich učitelů na rozvoj digitálních kompetencí žáků. |
| 49 % | Technické vybavení školy anebo jeho obnova. |
Využití modelových ŠVP/ učebních osnov
| 89 % | škol využilo modelové ŠVP pro informatiku |
| 80 % | škol využilo ukázky učebních osnov pro rozvoj digitálních kompetencí žáků |
Čísla vycházejí z šetření ze září 2022, osloveno bylo 4200 škol (ZŠ), návratnost 1553 ZŠ.
