rozšířenou informatiku učíme už osmnáct let, ohlasy jsou skvělé

Rozhovor s Martinem Lánou, zástupcem ředitelky ZŠ a MŠ Děčín IV, Máchovo nám

Martine, čím se liší výuka na Máchovce od jiných základních škol?

Na konci 5. třídy na rodičovských schůzkách představíme rodičům dětí naše tři studijní programy pro druhý stupeň – rozšířená informatika, tělocvik a takzvaná globální výchova. Původně, před osmnácti lety, jsme měli jen informatiku, následně jsme rozšířili výukový program o sport, a jako poslední jsme přidali globální výchovu. Sport pokrývá také zdravotní životní styl a žáci v něm mohou směřovat do povolání, kde je potřeba fyzická kondice nebo sebeobrana – například policie a hasiči.

V čem spočívají rozdíly mezi jednotlivými výukami?

Je to prosté. Děti mají takřka stejný rozvrh. V 6. třídě se dělí do skupin pouze v jedné hodině týdně. Ve zbylých třech ročnících mají specializovanou výuku ve dvou hodinách týdně. V případě informatiky je předmět jasný. Tedy dvě hodiny informatiky a od 7. třídy pak již tři. V rámci sportovní specializace mají rozšířenou výuku tělocviku a globální výchova má v 6. a 7. třídě pěstitelství, dílny a vaření. V 8. třídě pak přibude nauka o Děčínsku, kde zkoumají především potenciál regionu pro různé profese a podnikání, a v 9. třídě učíme v této specializaci mediální výchovu.

O jaké specializace je u vás největší zájem? Jak a kdy si je žáci vybírají?

Historicky byl vždy velký zájem o informatiku. Nejspíš proto, že je na naší škole nejdéle. V posledních letech hodně roste zájem i o globální výchovu. Je to dáno tím, že žáci např. vytvářejí praktické věci na našich obráběcích strojích. Asi nejmenší zájem je o tělocvik, ale to do jisté míry záleží, jaká se sejde parta v ročníku. Stalo se nám, že se sešla parta florbalistů, a najednou byl největší zájem o tělocvik. Žáci si mohou svůj program měnit v 6. ročníku v pololetí a na konci. V dalších letech už jen ze zdravotních důvodů.

Jak je to se specializací informatika? Čím je specifická?

Měl jsem to štěstí být přímo u začátku tohoto studijního programu. Specializace informatika začínala před osmnácti lety. Informatiku ale učíme už na prvním stupni, konkrétně jednu hodinu týdně ve 4. a 5. ročníku. Chceme, aby učily informatiku učitelky prvního stupně. Učí zejména vyhledávání na internetu, účelné ovládání počítače pro psaní, kreslení a komunikaci. Děti se postupně učí pracovat ve sdíleném prostředí a s různými online nástroji. Od počátku také zařazujeme algoritmizaci a informatické myšlení. Pravidelně se účastníme např. Bobříka informatiky a využíváme jednoduché roboty a unplugged aktivity. V tomto roce jsme začali zkoušet výuku informatiky s Emilem. Součástí výuky je i bezpečnost na internetu.

Na druhém stupni už ve specializaci informatika mají žáci ročníkovou práci v každém ročníku. V 6. třídě dělají žáci dotazník. V 7. třídě je čeká průzkum, například porovnávání cen v obchodech. V 8. ročníku vytvářejí vlastní webové stránky a v posledním dělají závěrečný projekt, což je pokročilá práce, kterou tvoří během celého školního roku. Práce se skládá z praktické a teoretické části, jejíž minimum je 3 000 slov, pokud na práci pracuje jednotlivec, a 5 000 slov, pokud pracuje skupina. Jde nám o to, aby práce byla zpracovaná dobře obsahově i vizuálně. Díky tomu se žáci naučí pracovat také s pokročilými funkcemi zvolených textových editorů. Samozřejmostí je citace zdrojů na úrovni bakalářské práce. Téma si žáci dnes nejčastěji vybírají sami. Jde nám například o porovnání různých aplikací, ale i novinek ve světě IT. Součástí projektů jsou v posledních letech stále častěji také hodnoticí multimédia, jako například videa a infografiky. V nich žáci shrnují, co se jim podařilo vytvořit, čeho dosáhli, ale i kde měli problémy. Představují, jak je překonali a co by udělali příště jinak.

Práce na začátku byla jednoduchá, ale dnes už se na ní pracuje celý rok, je to taková malá bakalářka. Předloni například žáci modelovali vylepšení parku u školy v programu SketchUp, zabývali se 3D grafikou, 3D tiskem nebo chytrou dopravou. V minulém roce pak představovali svět počítačových her a tvořili i vlastní počítačovou hru. Další tým zase komiksovou knihu a vývoj komiksu. Je to čím dál pestřejší.

Co je obsahem rozšířené výuky informatiky? Co děti učíte?

Máme za sebou velký vývoj. Zkoušíme pořád nové věci. V každém ročníku je programování a algoritmizace. Začínáme s Logem nebo Scratchem. V 6. třídě pracujeme s textem, tabulkami, grafikou (vektorová, bitmapová i 3D). Dále prohlubujeme dovednosti ve vyhledávání informací a začínáme se zdroji, citacemi a ověřováním. Snažíme se poznat, co děti baví. Lehce se dotkneme robotů a umělé inteligence a hrajeme si s ozoboty. V 7. ročníku pracujeme více s reálnými daty, grafy a tvoříme jednoduché programy. Učíme děti rozpoznat problémy, hledat a vymýšlet různá řešení a dále je vylepšovat. Pokračujeme s ozoboty a micro:bity. V 8. třídě začínáme pracovat se systémy, kódujeme, učíme se základům HTML, CSS a žáci si sami tvoří web. Dále zařazujeme náročnější roboty, složitější programování a náročnější animace atd. V posledním ročníku je čeká ročníková práce, tvorba infografiky, vlastní vedení výukové hodiny a psaní odborných článků. V průběhu všech ročníků zařazujeme také 3D grafiku, modelování a 3D tisk.

Jak jste na tom s vybavením?

Šetříme na hardwaru tím, že ušetříme za software. Chceme učit v různých prostředích a snažíme se maximálně využít Open Source programy. Proto příliš nevyužíváme „klasickou“ verzi Office, ale spíše kancelářské programy zadarmo, např. Google dokumenty (Workspace) a LibreOffice. Dále máme zařízení se všemi operačními systémy – Android, Linux, iOS, Windows. Technologie jsme zakoupili z různých projektů a programů. Máme tak mimo stolních počítačů notebooky, chromebooky a naposledy jsme pořídili k našim android tabletům iPady. Využíváme dlouhodobě pro výuku zejména online aplikace a prostředí umožňující spolupráci.

Ve kterých ostatních předmětech už zapojujete digitální technologie do výuky nebo je máte jako součást výuky?

V každé třídě už máme interaktivní projektor pro prezentace, které žáci také často v různých předmětech tvoří. V zeměpise pracujeme s digitálními mapami. V češtině máme ještě rezervy. Zatím jen děti lehce pracují s textem na počítači, například píšou CV a posílají či sdílejí texty. Dlouhou dobu spolupracuje „výtvarka“ a informatika. V rámci některých předmětů pracujeme s rozšířenou realitou ve formě různých modelů nebo her. Současná situace ale pomohla k nastartování využití digitálních technologií ve všech předmětech.

Jakou podporu ve vzdělávání, školeních, přímé podpoře byste potřebovali?

Problémem je správcovství techniky. V tomto bychom uvítali podporu. Učitelé informatiky a ICT koordinátoři to mnohdy nezvládají. Musíme najímat externisty, a ti berou peníze z našeho rozpočtu. Dostal jsem například nabídku na 45 tisíc za měsíc správcovství. Nakonec jsem se dostal aktuálně na nejnižší cenu kolem 10 tisíc. Důležité je mít po celé škole Wi-Fi. Nicméně je nutné si uvědomovat, jak musí být silné pokrytí. Protože škola je na stejné úrovni jako například kongresové centrum, kdy se všichni připojí najednou a jde o stovky uživatelů. Myslím si, že by na správu IT měli být vyhrazeni lidé na kraji nebo na městě. To by nám teď hodně pomohlo. Když vám nefunguje infrastruktura, je vám dobrý hardware k ničemu, a my potřebujeme, aby nedocházelo k výpadkům. Takže pro mě je teď nejdůležitější technická podpora škol a její dlouhodobé zajištění. Budeme také cíleně pracovat na dalším vzdělávání našich učitelů. Ti jsou díky aktuální situaci i sami mnohem více iniciativní.


Martin Lána

Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (učitelství pro SŠ, tělesná výchova – geografie), posléze Technickou univerzitu v Liberci, Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou (rozšiřující studium informatiky pro 2. stupeň ZŠ, koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií).

V současné době působí jako zástupce ředitelky na ZŠ a MŠ Děčín IV, Máchovo nám. (www.machovka.cz)

Ve své práci se dlouhodobě věnuje praktickému objevování a sdílení smysluplných cest využívání digitálních technologií ve vzdělávání a učení žáků i učitelů.

Je členem ICT panelu, JSI, GEG ČR, spolupracuje s ČŠI i NPI ČR. Zajímá se o praktické využití vizuálního myšlení, spolupráci a tvorbu v online prostředí