Trh práce se promění, o slovo se hlásí robotizace. Češi se musí adaptovat, jinak vážně ohrozí ekonomiku

Srpen 16, 2023

Pryč jsou doby, kdy lidé vydrželi v jedné práci celou profesní kariéru. Trend je zaměstnání, a mnohdy i samotné obory, střídat. Část z nich navíc vinou robotizace zanikne. Je proto klíčové, aby lidé zvládli proces adaptace. Dle dat Evropské komise se ale Češi řadí mezi pracovníky, kteří se průběžně vzdělávají málo. Pokud se nepodaří situaci otočit, hrozí, že dojde ke snížení ekonomického výkonu země až o 600 miliard korun ročně.  

Společnosti Boston Consulting Group a The Aspen Institute Central Europe loni v létě zkoumaly, co čeká český pracovní trh a zaměstnance z pohledu celkové produktivity. Své závěry následně uveřejnily ve zprávě Budoucnost českého pracovního trhu. Stejně jako výzkumy jiných organizací, i tento hovoří o rapidní proměně pracovní krajiny


Obě instituce také zmiňují, že unikátní model pracovního trhu cíleně vytvořený pro Česko, detailně do roku 2030, ukazuje zásadní problémy, které bez včasného zásahu mohou výrazně zbrzdit tuzemskou ekonomiku. Ačkoliv v současnosti chybí přibližně 180 tisíc pracovníků, v následujících sedmi letech přijde zhruba 330 tisíc současných zaměstnanců o práci kvůli zániku jejich pracovních pozic. Zároveň ale ve zprávě experti dodávají, že vznikne přes půl milionu nových míst. 

Lidé se musí učit adaptovat novým podmínkám 
 

Lidé, kteří přijdou nejen z důvodu robotizace o současnou práci, se budou muset přeškolit na jiná povolání. Pomoci jim v tom mohou i pracoviště Úřadu práce, přes které si v případě nezaměstnanosti mohou udělat rekvalifikační kurzy. Proces se odborně nazývá reskilling. Celkově se může dotknout až milionu zaměstnanců, kteří by mohli být ohroženi proměnou pracovních trhů. 

Zato 4,2 milionu pracujících se změny výrazně nedotknou, přesto i oni budou muset částečně zvýšit své znalosti. Půjde o takzvaný upskilling. Práci, ač bude mírně odlišná, si ale udrží. 

V případě upskillingu se lidé v rámci své profese budou muset naučit, že část práce za ně bude dělat umělá inteligence (AI) či roboti, sami se pak budou moci věnovat mírně odlišným úkolům. Za zmínku tak stojí například využívání AI ve zpravodajství v českých médiích. Třeba Česká tisková kancelář využívá AI ke shrnujícím článkům, novináři pak obecně sahají k inteligentním přepisovačům nabraných audio záznamů, čímž si šetří čas. Namísto toho, aby trávili dlouhé minuty přepisem rozhovorů, udělají to za ně špičkové programy v řádech několika sekund. 

Ani tak ale nebude nastalá situace dostačující a firmy ve spolupráci se státem budou muset sáhnout k ještě razantnějším krokům. Náboru více zahraničních pracovníků a k vyššímu zapojení ekonomicky neaktivních seniorů či osob pečujících o děti. Ani válka na Ukrajině a příchod ukrajinských uprchlíků totiž naplno nenaplnil potřeby pracovního trhu. 

Ze zprávy ještě vyplývá, že se zvýší podíl specialistů na úkor odborných pracovníků, rovněž bude větší poptávka po řemeslnících. Vlivem robotizace vzroste poptávka po operátorech strojů, zatímco pracovníci ve službách budou nedostatkovou profesí. Sníží se ale zájem o úředníky a nekvalifikované profese

Zatímco v současnosti vyžaduje alespoň základní digitální dovednosti přibližně 54 procent pozic, v budoucnu se jejich počet výší o 36 procentních bodů na 90 procent. I z toho důvodu se rozhodlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI) k ICT revizím rámcových vzdělávacích programů základního i středního vzdělávání.  

Jedním z hlavních cílů je snížit rozsah výuky některých témat, ale zato do výuky zakomponovat práci s moderními digitálními technologiemi a tlačit vpřed digitální kompetence u žáků i samotných kantorů. Jsou to právě digitální kompetence, jejichž ovládnutí může pomoci lidem v neustále se zrychlujícím pracovním prostředí lépe reagovat na potřeby trhu práce. 

Evropská komise ale disponuje daty, které pro Českou republiku nevyznívají vůbec dobře –⁠ v roce 2021 se pravidelně měsíčně vzdělávalo 5,8 procenta dospělých, průměr ve stejném období činil 10,8 procenta. Nejlepšími zeměmi v této kategorii jsou Švédsko, Finsko a Holandsko s 25-35 procenty. 

Česku hrozí snížení HDP na obyvatele
 

Sociologové dlouhodobě varují před snižující se porodností a stárnutím obyvatelstva. Podobně hovoří i experti z BCG a The Aspen Institute, podle nichž do roku 2030 naroste počet lidí ve věku 50-65 let o osmnáct procent. Pokud by procentuální zaměstnanost věkových skupin zůstala stejná jako je nyní, mohlo by to znamenat nižší HDP na obyvatele až o 16 procent. 

Jestli se zaměstnanci úspěšně nepřizpůsobí měnícím se potřebám trhu práce a spolu s firmami a státem nepřistoupí k aktivní adaptaci na tyto změny, hrozí české ekonomice ztráta konkurenceschopnosti, nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu HDP. 

Při současném trendu vývoje by to v roce 2030 znamenalo propad výkonu ekonomiky až o 600 miliard korun, celkově a kvůli postupnému zpomalení potenciálu může Česko přijít až o 2,2 bilionu korun. 


Reforma vzdělávání v ČR už probíhá
 

Přizpůsobit se trendu robotizace a digitalizace pracovních procesů a změnám na trhu práce se snaží i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím své organizace Národní pedagogický institut. Společně pracují na úpravě rámcových vzdělávacích programů tak, aby se děti ve výuce učily mj. používat informační a komunikační technologie a získaly digitální kompetence. Proces nespočívá v navýšení hodin v počítačové učebně u vyplňování tabulek nebo brouzdání na internetu. 

Žáci se učí programovat roboty, v dějepise či zeměpise pracovat se zdroji na internetu, ověřovat informace nebo mimo jiné používat 3D tiskárnu a tablety s výukovými materiály. Digitální kompetence se ale snaží zlepšovat i u samotných pedagogů. Snahou je mít digitálně gramotnou společnost, která se dokáže adaptovat v neustále se měnícím světě. 


Výběr megatrendů ovlivňujících český trh práce do roku 2030

Prostředí | Life-style | Technologie

Megatrend Popis

Zelená energie
 

Zrychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, snížení spotřeby zemního plynu, ukončení těžby uhlí do roku 2038

E-mobilita
 

Zrychlení rozvoje elektromobility a potřebné infrastruktury, dopad ukončení výroby aut se spalovacími motory

Recyklace a cirkulární ekonomika
 

Naplnění ambiciózních cílů EU v lokální recyklaci do roku 2025 a 2030, redukce spotřeby plast

Sdílená ekonomika
 

Zrychlení sdíleného modelu ekonomiky –⁠⁠⁠ sdílené vlastnictví, pronájem, půjčování..., centralizace a sdílení služeb

Posun k terciárnímu sektoru
 

Zrychlení posunu k terciární ekonomice (službám), rozvoj outsourcovaných služeb (centra excelence)

Digitalizace
 

Zrychlení digitalizace skrze dostupnost a podporu digitálních nástrojů a služeb (soukromý i veřejný sektor)

E-commerce
 

Zrychlení penetrace e-commerce nakupování a služeb

Automatizace
 

Průmyslová a softwarová automatizace a robotizace zejména opakujících se úkonů, náhrada nízkokvalifikované pracovní síly

Pokročilá umělá inteligence
 

Rozšíření využití dat pro optimalizaci procesů, zkracování R&D cyklů, vyšší míra personalizace

Připravil: Tomáš Matoušek