Způsob šikany se změnil, ale její principy zůstávají, shodli se Matějíček s Maněnou

S nástupem umělé inteligence (AI) se bleskovou rychlostí mění život kolem nás, což má dopad i na děti a jejich chování na internetu. Bohužel nejen v dobrém, často totiž dochází i k šikaně, popisují Václav Maněna s Pavlem Matějíčkem v KYBcastu. Přestože se vlastníci sociálních sítí snaží, aby na svých platformách kyberšikaně zabránili, nenávistným či dehonestujícím projevům v komentářích zamezit nedokážou. Nemluvě o „svlékacích“ aplikacích.

„Kyberšikana a umělá inteligence (AI) jsou dvě vysoce aktuální témata. Poslední dobou jsem si ale všiml, že se za kyberšikanu v médiích často považují věci, které bych tak nikdy nenazval,“ přiznal středoškolský pedagog a IT expert Václav Maněna. Jeho kolega z podcastu KYBcast, Pavel Matějíček, na to konto doplnil: „Jde o šikanu, ke které dochází prostřednictvím elektronických zařízení a platforem. Můžou to být sociální sítě, e-maily nebo například webové stránky,“ říká Matějíček.

A rovnou zmiňuje místo, kde ke kyberšikaně mezi mladými dochází nejčastěji. „Typicky na TikToku. Má sice mechanismy na to, aby těmto věcem bránil, k šikaně ale dochází i v komentářích. Takže někdo natočí video a ostatní ho kritizují, jsou tam až nenávistné komentáře. Ty mají člověka ponížit, srazit…“ nelíbí se Matějíčkovi.

Na Maněnův dotaz, jak se pak takové chování dokazuje, Matějíček vysvětluje, že k tomu, aby šlo určité chování označit za kyberšikanu, musí jít o dlouhodobější teror vůči určité osobě nebo skupině osob. „Ale myslím, že zatím není jasno v tom, jak to je v situaci, kdy přichází nenávistné komentáře od různých lidí, ale hromadně. Tam se dostáváme do šedé zóny, navíc každý případ je trochu jiný,“ zmiňuje Matějíček. 

Maněna pak trefně ještě podotýká, že zatímco u tradiční šikany oběť zpravidla svého trýznitele zná, u kyberšikany může jít o jednotlivce či skupinu, jejichž identitu poškozený vůbec nemusí znát. To pak způsobuje, že poškozený může být předem vyhlídnutým cílem, nebo je vybraný čistě náhodně.

Problémem jsou i nahé fotky spolužáků vytvořené AI 

Dalším negativním fenoménem, který je s kyberšikanou úzce spjat, jsou umělou inteligencí vytvořené fotky, které působí velmi realisticky, že na první pohled ani není zřejmé, že jde o podvrh. Osobě, která je na nich ale vyobrazená, tím přitom může autor-vtipálek způsobit nemalé problémy či psychickou újmu.

Experti se shodli, že zatímco v minulosti k těmto počinům museli být lidé zběhlí v práci s fotoeditorem, dnes jim k tomu stačí vhodně napsaný prompt a umělá inteligence již udělá vše sama. O to nebezpečnější nástroje se dětem dostávají do rukou. Matějíček při té příležitosti zavzpomínal na fotky papeže. Ty sice nebyly nijak dehonestující, ale vyobrazovaly hlavu křesťanské církve v křiklavých oblecích. „Říkal jsem si, že to je realistická fotografie, to nepoznáte ani rozdíl. Vypadá to jako klasická fotka. Tam už se dostáváme do deep fake, kdy už na první dobrou nerozlišíte, jestli je to pravda, nebo ne,“ popisuje Matějíček.

Kde zlepšit své digitální dovednosti, jak poznat, že je vaše dítě obětí kyberšikany – to a mnohem více se dozvíte v 22. díle KYBcastu, který si již nyní můžete poslechnout na YouTube kanálu Národního pedagogického institutu ČR, případně v podcastových aplikacích.

Připravil: Tomáš Matoušek

Přehrajte si celý 22. díl KYBcastu