Digitální vzdělávání nestačí vývoji, změny jsou nutné, shodují se experti

Od roku 2004, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo koncept rámcových vzdělávacích programů (RVP), došlo již několikrát k jejich aktualizaci. Zato digitální vzdělávání zůstává v začátku milénia, a tak je v rychle se měnícím světě nutná i jeho revize. Sílu informačních technologií lidé podle expertů ze školství docenili nejvíc při covidu-19, řekli v diskuzním pořadu Národního pedagogického institutu. 

“V oblasti digitálního vzdělávání od vydání prvních rámcových vzdělávacích programů (RVP) v roce 2004 nedošlo k žádným změnám. Proč nyní k úpravě došlo, je dáno vývojem společnosti. Digitální vzdělávání na základní škole je nyní na úplně jiné úrovni, než bylo v roce 2004,” vysvětluje změny ředitelka Základní a mateřské školy Jana Ámose Komenského v Mělníku, a taktéž konzultantka školního vzdělávacího programu, Šárka Mikesková.

Podle ní tedy jde o přirozený vývoj daný dobou, ve které žijeme. Kvituje, že ředitelé škol na změny, které běží již druhým rokem, a od letošního září jsou závazné pro všechny třídy prvního stupně základních škol, nejsou sami. “Ministerstvo a Národní pedagogický institut (NPI) poskytly metodickou podporu k implementaci změn. V každém kraji působí konzultanti,” těší ji. 

Kromě konzultantů, mezi které patří i ona sama, v krajích pod NPI působí i krajští ICT metodici (KIM) a specialisté zvaní IT Guru.

Více o službách IT guru a ICT metodicích (KIM) naleznete v Nabídce podpory a kurzů

Každý z těchto tří expertů pokrývá jinou oblast pomoci, přesto dohromady tvoří klíčový balíček v cestě za úspěšným zavedením digitalizace výuky na školách. Jejich pomoc je pro učitele, správce ICT učeben a vedoucí pracovníky zdarma, čerpat ji navíc mohou opakovaně podle potřeby. Mikesková zmiňuje, že se jí ředitelé a koordinátoři školního vzdělávacího programu (ŠVP) z konkrétních škol nejčastěji ptají, jak mají rozvíjet digitální kompetence či jak upravit učební plány. 

Zkušená ředitelka mimo jiné doporučuje, aby učitelé v ŠVP nedefinovali vše do úplných detailů a nepojmenovávali konkrétní pomůcky. “Tím, jak je vývoj rychlý, museli by ŠVP každý rok aktualizovat. Konkrétnosti by měli směřovat do tematických plánů,” radí Mikesková, podle které sílu informačních technologií docenili lidé naplno za doby covidu-19. 

Experti poradí i s technikou či pomůckami do výuky 

Martin Mareš patří do skupiny odborníků s přezdívkou KIM (krajský ICT metodik), kromě toho je učitel a koordinátor v Základní a mateřské škole Batelov. O sobě a svých kolezích KIM říká, že jejich posláním je snaha pomáhat školám se zavedením digitálních pomůcek. “Pomáháme učitelům najít metodiku, materiály. Dokonce se mi v poslední době stalo, že jsem pomáhal pomůcky vybalovat a radil s nimi,” sdílí svoji úlohu v digitalizaci výuky.  

Na rozdíl od Mikeskové, jejíž práce může probíhat i na dálku prostřednictvím videohovoru, Mareš jezdí přímo do škol. A z terénu s klidným srdcem a úsměvem na rtech hlásí: “Rád bych učitele ujistil, že není moc důvodů k obavám. Změna může být pro někoho náhlá, ale myslím, že všichni budou brát ohledy, že je potřeba si zvyknout a změny ve výuce zapracovat. Snažte se, aby výuka podléhala moderním trendům a byla naplněna i bezpečnost při používání zařízení nebo při práci na internetu. Aby to děti bavilo a nebály se techniku využívat,” uklidňuje. 

Jeho kolega Tomáš Bazalík má pro změnu na starost samotné fungování informačních technologií coby IT Guru. “Výběr techniky je důležitý, ale to i pomoc školám připravit a zhodnotit infrastrukturu, aby všechna technika fungovala,” popisuje svoji úlohu v procesu. Zmiňuje, že u digitálních pomůcek bývá nejčastějším problémem nepřipravenost infrastruktury. “Školy často řeší, že nakoupily pomůcky, ale nefungují jim tak, jak si původně představovaly. Mají slabé připojení k internetu, problémy s bezpečnostní nebo technika dětem na hodinách nefunguje.” 

Opakuje, že veškerá jejich pomoc je bezplatná a často na sebe navazuje v několika setkáních. “První schůzka bývá informační, kde se pobavíme o zařízení pro prevenci, digitálních pomůckách a o základním stavu jejich vybavení. Na druhé konzultaci probíhá audit techniky, na třetí vysvětluji výsledky. V ideálním případě jsou ještě další konzultace, kdy řešíme další požadavky,” říká. 

Zmínil také, že kantorům často doporučuje podcast KYBcast z dílny Václava Maněny z NPI, který rozebírá informační technologie s lidmi z praxe, hlavně té školské. “Doporučuji jim také kybernetický test pro učitele a žáky vyšších ročníků. Není to jenom o tom mít techniku, ale také ji bezpečně využívat,” zmínil v diskuzním pořadu Národního pedagogického institutu.  

Připravil: Tomáš Matoušek

Jak pracovat se ŠVP, kde najít modelové k volnému využití, na koho se kdy obrátit, nebo proč je dobré využít služeb expertů, zjistíte přímo ve videu

Vysvětlíme.
Zjistíme.
Poradíme.

Ozvěte se!

  • Vybrat
  • Hlavní město Praha
  • Jihočeský kraj
  • Jihomoravský kraj
  • Karlovarský kraj
  • Královehradecký kraj
  • Liberecký kraj
  • Moravskoslezský kraj
  • Olomoucký kraj
  • Pardubický kraj
  • Plzeňský kraj
  • Středočeský kraj
  • Ústecký kraj
  • Vysočina
  • Zlínský kraj
  • konzultaci k zavádění změn ve škole
  • pomoc se správou a nákupem techniky (IT Guru)
  • pomoc s rozvojem digitálních kompetencí (lektor pro sborovnu)
  • pomoc se zavedením digitálních technologií do výuky (krajský ICT metodik)
  • jiné

Ozveme se běžně do 5 pracovních dnů.

Sledujte záznamy dalších diskuzí u kulatého stolu Národního pedagogického institutu na téma digitalizace školství.