Firmy jako Google nebo Microsoft dnes už řeší udržitelnost, těší IT experta Maněnu

Udržitelnost. Téma, které rezonuje napříč společností a státy světa, přestože je prozatím důležitější primárně pro mladší generace. Jak k tomu přistupují IT giganti, s čím se potýkají ve svých obřích datových centrech a proč je problém, že si lidé poslechnou podcast na YouTube nebo si nechají zodpovědět dotaz od generativní umělé inteligence (AI)? Nejen na tyto otázky odpovídal IT expert Národního pedagogického institutu ČR Václav Maněna. 

Když jsme se spolu bavili v říjnu minulého roku, zmiňoval jste, že v budoucnu určitě vznikne autonomní umělá inteligence. Dostali jsme se již do tohoto stavu? 

Naštěstí zatím ne. Naštěstí říkám hlavně proto, že se ukazuje, že i s tou stávající umělou inteligencí máme tolik etických, morálních a legislativních problémů, že je dobře, že nemáme něco, co by bylo technicky ještě desetkrát lepšího. Bylo by to pro nás ještě hůř uchopitelné. I tady nás čeká ještě dlouhá cesta, že ani nevím o aktualizovaných prognózách. Stále je to něco, co přijde až v řádu několika let.

Jak na tom nyní tedy jsme? 

Když vezmu situaci od minulého rozhovoru, tak se rapidně zvýšila kvalita výstupů umělé inteligence. Asi nejvíc to můžeme pozorovat v generování grafických výstupů. Kvalitou jsou na první pohled jinde, než byly třeba před rokem. Dokonce třeba i při ověřování fake news a pravosti informací už neplatí klasické poučky, že lidé vygenerovaní umělou inteligencí mají zpravidla šest a více prstů na jedné ruce. Zkrátka AI se v tomto markantně zlepšila. Před rokem ještě bylo poměrně nemyslitelné, že by šlo generovat videa, dnes tady máme realistické záběry. Jde o pár měsíců starou záležitost.

Bavíme se o krátkých záběrech, kde holub vzlétne na lavičku, nebo už AI generuje několikaminutové záběry? 

Technicky už je možné dělat i dvou nebo pětiminutová videa, ale vzhledem k tomu, jak je to strašně výpočetně náročné, tak dostupné služby, u kterých si to člověk může vyzkoušet, generují videa spíše v řádech sekund. 

Prozatím se ve společnosti vyzdvihují primárně přínosy umělé inteligence. Málokdo už ale zmíní negativa kromě zažitých stereotypů, že AI nahradí učitele nebo žáci díky ní budou podvádět. Můžete nějaká prosím uvést? 

Vyzdvihl bych snahu umělé inteligence být až hyperkorektní. Na základě toho generuje nesmysly, které neodpovídají skutečnosti. Typické jsou aféry skrz lidi, kdy to generuje jenom určité rasy. Narážíme na etické filtry, kterou nejsou ještě úplně doladěné. Jde o problém už delší dobu, ale až nyní na to přicházíme, jak se snažíme AI testovat víc do hloubky. 

Týká se to i nejnovějších modelů. Když jsem třeba zjišťoval nedávno, zda jsou v Klatovech jarní prázdniny, odpovědělo mi to, že je rok 2023 a jarní prázdniny tam nejsou. Přitom to je jedna z věcí, kterou ten systém může ověřit velmi snadno. 

Také se hodně řeší autorskoprávní ochrana díla. Ozývají se společnosti a autoři, kteří se brání tomu, že se AI učí bez souhlasu z jejich děl. To je taková skvrna, kterou ještě musíme vyřešit. V Čechách nedávno padlo přelomové rozhodnutí, že dílo vygenerované umělou inteligencí není autorským dílem, protože to není výsledek tvůrčí činnosti autora, ale jde o výsledek generovaný na základě strojového učení. Tohle jsou za mě ještě pořád problémy.

Dokonce i inteligentní chat je energeticky náročný 

Myslíte si, že se situace jednou změní a dílo vyrobené umělou inteligencí budeme považovat za autorské? 

Nejsem právník, ale myslím, že je to neudržitelný stav. Určitě dojde k regulacím, kdy třeba AI vygeneruje obrázek a do něj propíše vodoznak. A po nahrání, třeba na sociální sítě, bude uživatel upozorněn, že jde o dílo vytvořené robotem. Ale prozatím jsme v začátcích, bude zajímavé sledovat, jak se k tomu postaví evropské právo a jak americké.

Nejde jen o tyto problémy, starost by nám měla dělat i energetická náročnost těchto programů. Můžete popsat, o co jde? 

I když si laicky představíme umělou inteligenci jako inteligentní chat, se kterým si povídáme skoro jako s člověkem, takto „jednoduchá“ činnost je neuvěřitelně energeticky náročná. Vyžaduje totiž neuvěřitelný výpočetní výkon a každým dotazem zaměstnáme několik serverů, které na tom pracují. Představte si velká datová centra, kde jsou tisíce počítačů, které jsou spolu navzájem propojené a spolupracují na vyřešení vašeho dotazu. Je nesrovnatelně náročnější vám odpovědět na dotaz například v ChatGPT než ve vyhledávání na Googlu. A to se nebavím o promptech na vytvoření obrázků nebo videí.

Jak je možné, že generativní umělá inteligence při generování obrázku spotřebuje tolik energie, jako když nabíjíte mobil z nuly na sto procent?

Obecně je generování grafických dat náročnější než generování samotného textu. I z důvodu, že to vyžaduje jiný typ hardwaru. Je to jiný typ výpočtu, úlohy. Přirovnám to k počítači jako takovému. Když si kupujete počítač, na kterém chcete řešit e-maily a číst zprávy na internetu, nepotřebujete mít speciální grafickou kartu. Ale když chcete počítač na náročné hry, které by ideálně měly běžet plynule, musíte si koupit grafickou kartu, která to zajistí.

Podobně bychom to mohli přirovnat k těžení bitcoinů, což si také spousta lidí neuvědomuje. Těžba probíhá pomocí čipů na grafických kartách a taky je to energeticky náročné. Mám kamaráda, který si postavil bitcoinovou farmu v garáži a těží je z několika grafických karet. Úplně tím nahradil v zimě topení. Ale to jsou známé příklady, že tím doma lidé topí. 

Datová centra jako obří paneláky 

Pokud si tím při těžbě v relativně malém množství může topit váš známý, tak potom velká datová centra s tisíci počítači musí vyzařovat obří teplo… 

Ano, je to něco, co ani nevnímáme. Když si zadáte dotaz do Googlu, ve zlomku sekundy máme výsledek na obrazovce a neuvědomujeme si, že hlavní výpočet a energie se „sežere“ na serverech. Laikův pocit může být, že když máme výsledek hned, není to energeticky náročné. Vždyť to počítač vyřešil ve zlomku sekundy! Ale počítač pouze zobrazil něco, co proběhlo mezitím stovkami serverů. Úplně stejné to je s umělou inteligencí.  

Kvůli výuce si platím ChatGPT 4, ale když odpoledne školím, často se mi sama od sebe přepne do verze 3.5, protože je server přetížený. Verze 4 je šíleně energeticky náročná, do toho velký nápor uživatelů, ale samotný výkon nejde navyšovat neustále.

Pro lidi i pro mě je to něco nepředstavitelného. Mohl byste obří centra se servery velikostně k něčemu přirovnat? 

Můžeme si představit výrobní haly nebo obří paneláky. Jinak takových center jsou po světě tisíce. Hezky zpracované materiály k tomu má například Google, na stránkách tomu určeným se lze vydat na virtuální prohlídku takového datového centra.

Platí u nich, že když se člověk bude procházet někde poblíž – záleží také, do jaké vzdálenosti nás z bezpečnostních důvodů pustí – že tam bude teplo? 

Tato centra produkují neuvěřitelné množství odpadního tepla a mnohdy se s ním už rovnou počítá k vytápění budov nebo tím ohřívají vodu v bazénech. Není to tedy zanedbatelné množství. Například i ve školních počítačových učebnách, kde máte dvacet zařízení, se v zimě příliš netopí, protože ty stroje zvládnout místnost vyhřát samy. A servery v datových centrech jsou každý výkonnostně úplně jinde, než jsou školní počítače. 

Takže nejde o negativní jev, ale de facto o koloběh tepla v přírodě? 

Nejsem na to úplně odborník, ale vím, že to hodně řeší velcí hráči na trhu, jako jsou Google nebo Microsoft. Snaží se snižovat uhlíkovou stopu a nová datová centra se proto budují tak, aby se produkované teplo rozumně zužitkovalo. Ale ne všichni to mají vyřešené. 

Jenže si tady lidstvo poměrně ubližuje. Na jedné straně tvrdí, jak chce být uhlíkově neutrální, zavádíme elektroauta – byť ta jsou ještě horší než vozy se spalovacími motory, pokud jde o výrobu baterií – a na druhé straně pácháme sebevraždu přes AI. Máme šanci to zastavit? 

Vidím zde dvě zásadní větve. S každou další generací procesoru jsou čipy energeticky efektivnější a zároveň spotřebovávají méně energie nebo spotřebovávají stejné množství energie při vyšším výkonu. Toho si můžeme všimnout i jako laici, že když si koupíme nový mobil, tak bude výkonnější, ale baterka vydrží stejně, nebo je na tom dokonce ještě lépe. Takže jednu naději vidím ve vědě a technickém pokroku. 

Souvisí s tím ještě druhá větev, že si musíme uvědomit, že se změnou myšlení musíme začít už ve školách. Pokud to pro nás bude důležité téma, musí přijít celospolečenský tlak na vývoj. Dnes už vám i navigace vypočítává trasy tak, abyste jeli co nejšetrněji, nejúsporněji. Třeba já když dojedu do cíle a chci auto vypnout, ukáže mi palubní počítač, jak šetrně jsem jel, kolik jsem ušetřil paliva a také kolik jsem šetrnou jízdou ušetřil stromů. Takže tyto věci pomalu vystrkují růžky a věřím, že ekologická zátěž pro nás je klíčovým parametrem. 

Životnímu prostředí škodí i hudba na YouTube 

Přesto se o této energetické náročnosti v médiích prozatím nepíše. Proč o těchto skutečnostech nemluví ekologičtí aktivisté? 

Dané technologie jsou tady s námi prozatím krátkou dobu na to, abychom se těmito tématy začali zabývat. Upřímně, když jsem si k tomuto rozhovoru dělal rešerši, všechny texty odkazují na tutéž studii, která ještě ani neprošla recenzním řízením, navíc je to poměrně obecná studie.   

A úplně upřímně, i když se bavíme o tom, že společnost vnímá ekologickou stránku nebo zátěž technologií jako už důležitou věc, tak to zpravidla nebývá primární téma, na které se zaměřujeme. A taky, jak už jsem říkal, často si ani neuvědomujeme, že je ten výkon tak ohromný. Výsledky vidíme za relativně krátkou dobu a moc nás nenapadne přemýšlet, že to má ekologickou zátěž. Upřímně – koho z nás například napadne, co víc zatěžuje životní prostředí, jestli podcast puštěný na YouTube, nebo třeba v mobilu na Spotify? Na YouTube se zobrazuje i obraz, displej, což je energeticky víc náročné, než když posloucháte něco v mobilu se zamčenou obrazovkou. 

Nebo kolik z nás řeší ekologickou stopu po poslání deseti e-mailů? Když na mobilu sledujeme sociální sítě, vybije se nám mobil dřív, tak o to dřív ho „jenom“ dáme do nabíječky. Nevnímám to tak, že by pro většinu společnosti přesně toto bylo hlavním tématem u technologií.

Řeší tuto etickou otázku studenti nebo učitelé ve školách, nebo ani zde to prozatím není téma? 

Je to téma. Osobně jsem v tom optimista, mám s tím totiž poměrně dobré zkušenosti. Učitelé se mě ptají, jak dané téma uchopit. Vstupuje totiž do toho hromada předmětů a v podstatě už na prvním stupni by se děti měly učit o tom, jak se starat o svá digitální zařízení. Jak k přístrojům přistupovat tak, abychom jim neškodili, byly pro nás bezpečné.  

I sami učitelé se k tématu často staví tak, že nechtějí, aby si děti jen tak z legrace generovaly obrázky, ale aby si uvědomily, že to má určitou ekologickou stopu.

Temu chce ovládnout globální trhy 

Měl byste pro učitele ještě nějakou radu, jak energií šetřit a vyvarovat se negativního chování? 

Obecně by nám často prospělo, kdybychom technologií nepoužívali tolik a nepouštěli si je příliš k tělu. Možná není důležité neustále kontrolovat sociální sítě, e-maily. A i samotná zařízení posléze vydrží déle nabitá. Pomůžeme tím přírodě a i my na tom budeme lépe se svým zdravím. To je určitě super fígl, jak o tom s dětmi mluvit.

Pomyslná klimatická sebevražda se netýká pouze AI, například s kolegou Pavlem Matějíčkem jste řešili v jednom z dílů KYBcastu, že si člověk sice objedná levné zboží z Číny třeba přes Temu, ale cena, jakou za to naše planeta platí, je brutální. Myslíte, že to lidi zajímá? 

Pokud mám být zcela upřímný, nemyslím si, že to lidé zcela ignorují. Ta cena zkrátka často zvítězí, takže nad tím mávneme rukou. Ale nemyslím si, že bychom nad tím nikdy nepřemýšleli. Já to vnímám i u primitivnějších věcí, že si třeba v obchodě člověk kupuje španělská jablka nebo že k nám křen cestuje přes půlku světa. To mi přijde naprosto absurdní.  

Čtenářům doporučuji poslechnout si v KYBcastu náš díl o Temu. Politikou této firmy je nabízet zajímavé věci s velmi lákavou cenou, přičemž, velmi zjednodušeně, Temu propad cen sám z určitých důvodů dotuje. Snaží se totiž ovládnout globálně trh, proto jsou ceny absurdně nízké a podbízivé. Lidé se zkrátka nechají zlákat cenou, ale asi každý z nás se u toho cítí trochu provinile, že si něco takového objedná z tak vzdáleného koutu světa. 

Jsou Češi v otázkách ochrany planety gramotní? 

Existuje na to výzkum a mírně řečeno bych řekl, že v tom máme ohromné mezery. Podle výzkumu Česká (ne)transformace z roku 2022 od společnosti STEM, která zjišťovala znalosti a postoje Čechů ke změně klimatu a transformaci k nízkouhlíkové ekonomice, se v těchto otázkách většina společnosti moc neorientuje. Potvrzuje se mi to i v rozhovorech s mými vrstevníky. Lidé v mém věku se třeba příliš neorientují v tom, že energie do elektroaut nevzniká úplně čistou cestou. Mnohdy si lidé myslí, že jaderné elektrárny nemají žádný ekologický dopad. Jasně, říká se, že je to čistá energie, a tak nikdo už moc neřeší, co se pak děje s těmi panely z elektráren a podobně.  

Takže téma to pro nás důležité je, ale vůbec mu nerozumíme do hloubky. Často se necháme ukolébat tím, jak se nám technologie a postupy prezentují. Když vám někdo prodává elektromobil, tak vám říká, že to je super, že něco děláte pro planetu, a už vám nikdo neřekne, že je super chodit pěšky. Že byste pro sebe i okolí udělal víc. Nebo sdílené elektrokoloběžky, i ty se podávají tak, že když je něco na elektriku, je to v pohodě. Ale zase o tom hodně přemýšlí naše mladá generace, jsou to pro ně důležitá témata.

Jste pedagog, IT expert. Dokážete predikovat, zda v budoucnu vzniknou pracovní pozice, které se těmito otázkami budou aktivně zabývat? A nemyslím v teoretické rovině, ale zda vyloženě budou tito lidé činní v řešení, co s tím. 

Určitě ano. Nedokážu odhadnout, jak se takový specialista bude jmenovat, ale když se podíváme na velké hráče typu Microsoft, Google, tak oni do těchto agend investují obrovské peníze a lidské zdroje, aby jejich technologie byly udržitelnější, méně energeticky náročné, a zavazují se k tomu, že budou snižovat uhlíkovou stopu. Vnímám to jako pozitivní věc.

Máte závěrem nějaké doporučení? 

Myslím, že je důležité o tom přemýšlet a bavit se s dětmi nebo obecně s mladší generací. Je to téma, které často nepovažujeme za tak důležité. Nebo se na to téma díváme optikou naší generace a říkáme si, z čeho jsou ty děti tak nešťastné, když žijí v úžasné době, když mají všechny výdobytky, které jsme si my třeba ani nedokázali představit, že jednou budou mít.  

Ale uniká nám, že mladá generace to vnímá jinak. Životní prostředí a ekologické aspekty jsou pro ně daleko důležitější než pro moji generaci. Využijte toho k tomu, abyste se více přiblížili k dětem, může to pomoct věci měnit.

Proč na to starší generace tolik není? Může to být způsobeno tím, že se tato témata kdysi neřešila, nebo například vnímají, že nemají před sebou tolik let života jako mladí lidé, a tak se tím nechtějí zatěžovat a je jim to už jedno? 

Vezměte si, že když si koupíte nový telefon a výrobce ho bude podporovat ještě pět let, bereme to jako něco skvělého. Když si ale koupíte levnější telefon, tak rovnou počítáte s tím, že ho třeba za dva tři roky vyhodíte a budete rádi, když vám do té doby bude sloužit. A když to porovnáme například s pračkou nebo televizí před třiceti lety, tak životnost výrobků byla úplně jinde. Nejenom technologicky, ale i morálně. Dnes je televize morálně zastaralá už za dva roky a lidé přemýšlí, že by si koupili nový model, protože má například lepší rozlišení, případně přijde lepší technologie, televize umí něco nového. 

I když by nám zařízení ještě mohlo sloužit, chceme novější, rychlejší. V tomhle je doba například jiná. Dřív byla doba pomalejší. Jasně, mohl jste sledovat, jak se čoudí z komínů fabriky, ale nadneseně řečeno, když jste nebydlel přímo vedle fabriky, tak vás to tolik neovlivňovalo. Když se tito lidé dívají na náš svět, je pro ně nepředstavitelné, že někde běží tisíce serverů, které za krátkou dobu „žerou“ energii jako celé město. Pro tuto starší generaci je to něco abstraktního, takže bych jim to neměl úplně za zlé.

Autor článku: Tomáš Matoušek

Odborný článek: Den Země a udržitelné technologie

Související odkazy