Umělá inteligence je revolucí na trhu práce i ve vzdělávání

Učitelům může pomoci zejména v individuálním přístupu k žákům. Rizikem je naopak zvětšování rozdílů mezi školami a učiteli, kteří ji používat budou, a těmi, kteří ne, říká v rozhovoru Ondřej Neumajer, vedoucí oddělení Digitalizace ve vzdělávání NPI ČR.

O umělé inteligenci se hovoří jako o revoluci v souvislosti se změnami na trhu práce. Jak velká revoluce je to pro vzdělávání?

Světové ekonomické fórum vydalo na začátku roku 2023 studii, která říká, že až 44 % dovedností běžného pracovníka se v následujících pěti letech zásadně promění. Což vlastně znamená, že všichni lidé, kteří budou chtít pracovně být aktivní a úspěšní, se budou muset významně vzdělávat. Trošku to znamená, že to počáteční vzdělávání bude mít menší trvání v průběhu života a má to významný dopad na průběžné vzdělávání celoživotní. Očekáváme, že mnoho odborných úloh a aktivit, které dělají dnes lidé, bude vykonávat umělá inteligence. To, že se trh práce mění, víme už delší dobu. Víme to zejména díky robotizaci, která již delší dobu nahrazuje mnoho pracovních činností. Nicméně zapojení umělé inteligence, zejména té generativní, přináší další nový impulz na trh práce.

Jaké pozice obecně umělá inteligence promění, nebo dokonce ohrozí?

Dlouho jsme si mysleli, že ohrožené budou především málo kvalifikované pozice. Ono se ale ukazuje, že generativní umělá inteligence primárně ohrožuje pozice lidí, kteří kvalifikovaní jsou. Už dnes máme příklady oborů, které se poměrně zásadně promění. Můžeme se bavit třeba o novinářích. Pořád bude potřeba novináře, kteří jsou schopni podávat svědectví z konkrétních míst, třeba z válečného konfliktu, stýkat se s lidmi, kteří tam něco prožívají, dokumentovat dění na místě. Ale ty novináře, kteří čerpají z nějakých sekundárních zdrojů, jako je ČTK, dovede umělá inteligence velmi dobře nahradit. Obdobně se můžeme podívat na povolání překladatelů. Samozřejmě že překladatelé krásné literatury budou nejspíše fungovat i nadále, protože tam je určitá přidaná hodnota. Nicméně třeba různé návody nebo manuály nebo simultánní překládání už dnes ve velmi vysoké kvalitě vykonává umělá inteligence. Některé výzkumy dokonce říkají, že lépe než průměrný překladatel. 

A víme, jak to bude s tak kvalifikovanými profesemi, jako jsou třeba lékaři?

U lékařů to bude obdobně. Díky různým čidlům nebo internetu věcí - už dnes má spousta lidí chytré hodinky či sporttester na ruce, které o nich sbírají velké množství zdravotnických informací - bude lékař vědět o diagnóze pacienta mnohem více než dnes. A díky sběru těchto dat, porovnání s velkými daty a s jinými případy bude umělá inteligence velmi výkonná. A diagnóza bude přesnější, než jak ji dělá člověk. To ale neznamená, že lidé budou chtít komunikovat při sdělování té diagnózy s robotem. Takže určitě profese lékařů zůstane, ale práce se do jisté míry promění. Takových prognóz je mnoho, my samozřejmě nevíme, jestli se naplní nebo se objeví ještě nějaké další zvraty ve vývoji umělé inteligence, případně dalších technologií, které to změní. Nicméně dnes se zdá, že trh práce prochází významnými proměnami již nyní a rychlost těchto změn se zvyšuje.

Velké překvapení pro mnohé je to, že umělá inteligence umí být dost kreativní. Kreativitu jsme dříve vnímali spíše jako lidskou dovednost.

Umělá inteligence přinesla přehodnocení kreativity. Spousta lidí si myslí, že dělá tvořivé věci, ale ve skutečnosti je opravdu tvořivých lidí, kteří vytvářejí nové hodnoty a nové koncepty, relativně málo. Většina z nás pouze přebírá nějaké informace od jiných, nějakým způsobem je transformuje, proměňuje, propojuje. To samozřejmě také nějakou úroveň tvořivosti vytváří, ale tu lze velmi dobře nahradit současnou úrovní umělé inteligence, která se navíc bude ještě dále zlepšovat.

Jak se to vše promítne do škol a vzdělávání vůbec?

Umělou inteligenci máme zarámovanou dvěma otázkami v souvislosti se školstvím. Jak vyučovat s umělou inteligencí a co vyučovat o umělé inteligenci? Ta druhá otázka se týká především informatiky a toho, aby žáci chápali základy těch principů, na kterých funguje. Týká se i základů společenských věd a toho, jak ji máme citovat, co je etické uvádět, co je etické s ní dělat a co už je za hranou. To, jak vyučovat s umělou inteligencí, je otázka všech ostatních vzdělávacích oborů čili předmětů. A to se bude samozřejmě vyvíjet. Pořád je potřeba si uvědomovat, že jsme v nějaké počáteční fázi vývoje a potenciál rozvoje umělé inteligence ještě není zdaleka vyčerpán. A my teprve můžeme očekávat, co přijde. A to je potřeba ve vzdělávání postupně reflektovat.

Má tato situace v historii nějaké obdoby, co do rychlosti a intenzity změn ve všech možných oblastech našeho života?

Umělou inteligenci, tu generativní, můžeme zcela jednoznačně považovat za tzv. disruptivní čili průlomovou inovaci. Mění celé obory lidské činnosti v tom, jak se budou vyvíjet a jak vlastně fungují. Myslím, že ji můžeme dobře srovnat například s tím, když byl uveden na trh někdy kolem roku 2007 první chytrý telefon, díky kterému jsme všichni neustále online a v dosahu. Dá se to srovnat se sociálními sítěmi, díky kterým můžeme sledovat, co ostatní lidé dělají. Zároveň víme, jak se zásadně změnila práce s informacemi, včetně těch negativních důsledků, jako je šíření dezinformací nebo dopady na volby.

Změní umělá inteligence nějak roli a práci učitelů? 

Umělá inteligence ve vzdělávání je průlomová v tom, že mění zaběhané postupy, ale není v tom, že jen urychluje a posouvá proces změny role učitele, který právě například chytré telefony a sociální sítě a další inovace v oblasti technologií již dávno posunuly. Na AI je specifické, že nejde jen o další trend technologický, jako jsou například 3D tiskárny, robotické stavebnice, tablety, ale že je to něco, co vlastně všechno propojuje, prolíná se se vším a do všeho zasahuje. Takže role učitele se mění už nějakou dobu, a to z jakéhosi interpreta učební látky a zprostředkovatele znalostí na někoho, kdo by měl žákům především pomáhat provázet je procesem učení. A to je věc, kterou vlastně dovede do jisté míry dneska dobře dělat i umělá inteligence, ale člověk je v tom stále nenahraditelný, a to samozřejmě zejména ve vztahu k mladším dětem.

 Jak může AI pomoci učitelům při jejich práci? Promění výuku?

Když dnes hovoří učitelé o umělé inteligenci, tak asi nejčastěji naráží na to, že žáci s umělou inteligencí vytvářejí různé referáty, slohové práce a úkoly a ne vždy korektně citují zdroj. A to je určitě špatně. Nicméně proměna výuky bude mnohem intenzivnější.

Generativní umělá inteligence má velmi vysoký potenciál být využita jako vzdělávací asistent, kdy se konečně začne naplňovat to již dlouho proklamované heslo individualizace výuky pro každého žáka. Pokud AI zná to, jak se ten žák učí, zná jeho výsledky, to, jak a kde chybuje, v čem je dobrý, dovede mu na základě jeho předchozího výkonu dávat zpětnou vazbu a posouvat ho k lepším učebním výkonům. A v tom bude určitě efektivnější než jeden učitel na 25 dětí ve třídě.

V čem všem může učitelům a žákům AI pomoci?

Umělá inteligence může pomáhat i učitelům s tvorbou vzdělávacích materiálů, obrázků, fotografií, hypotéz, s rozhodováním, jak nejlépe pokračovat ve výuce daného tématu. Úplně stejně může pomáhat umělá inteligence i žákům vytvářet obrázky, fotografie, dneska i filmy. Učitel může vytvářet různé testy, kvízy, cvičení, nechávat si navrhovat správná řešení. Zároveň se může zvýšit vlastní produktivita práce tím, že některé méně kreativní aktivity prostě přenechá umělé inteligenci. Bavíme se zejména o pedagogické administrativě.

V čem je trend AI specifický oproti jiným trendům, kterým se v oblasti digitálního vzdělávání dlouhodobě věnujete?

Nejvíce asi v rychlosti, s jakou se jí podařilo se rozšířit a upozornit na to širokou veřejnost. Zatímco například Facebooku trvalo 10 měsíců, než ho začal používat první milion uživatelů, Netflixu to trvalo 3,5 roku, umělé inteligenci na to stačilo 5 dní v podobě konverzačního chatbota ChatGPT. Specifická je také tím, že se vynořuje obrovské množství otázek, které nemají jednoznačné odpovědi, a vlastně i ty odpovědi se v čase průběžně mění. Průběžně se i nadále bude proměňovat odpověď na otázku, jak chránit osobní údaje, jak pečovat o citlivost našich dat, bude se proměňovat autorské právo, jak se má umělá inteligence citovat. Již dnes mají různé nástroje jinou výši věku, od kterého smí pracovat s umělou inteligencí žáci, a opět tyto licenční podmínky budou procházet nějakými proměnami. Vlastně to, že umělá inteligence může tzv. halucinovat, vymýšlet si, že je potřeba ověřovat všechno, co vytvoří, tak to je věc, která platí dneska, ale je dost pravděpodobné, že se časem chyby vychytají a výsledky budou mnohem více relevantní.

Jak učitelé a děti pomocí využití nástrojů AI posilují své digitální kompetence?

Z hlediska digitálních kompetencí učitelů nejde ani tak o zásadně novou aplikaci nebo dovednost, kterou by učitelé potřebovali nastudovat, protože zadávat prompty je poměrně jednoduché. Jde spíše o potřebu nějakého vyššího kognitivního zapojení a přehodnocení všeho, co učitel s dětmi dělá. Může se zamyslet, zda to nemůže dělat jinak a zda nástroj umělé inteligence nemůže být použit jako pomocník pro žáky nebo učitele ke zjednodušení práce a úkolů. Jde o problém terminologický. My máme slovo inteligence spojeno ryze s člověkem, a pokud ho používáme v souvislosti s umělou inteligencí, tak automaticky srovnáváme s člověkem. Vhodnější by ale bylo si uvědomit, že se bavíme o strojové umělé inteligenci nebo strojovém učení, což je ovšem jenom jedna oblast umělé inteligence, protože počítače ani umělá inteligence nemyslí, nepřemýšlí jako člověk. Jde zejména o statistické metody v propojení s neuronovými sítěmi a technikami hlubokého učení a myslet si, že umělá inteligence je inteligence lidského charakteru, je vlastně chyba.

Víme, jak se školy v současnosti stavějí k zavádění umělé inteligence do výuky a života školy a jestli ji používají nebo to aspoň plánují?

V NPI jsme realizovali na přelomu září a října 2023 dotazníkové šetření mezi základními školami a gymnázii, které se mimo jiné zabývalo jejich přístupem k umělé inteligenci. 28 % škol nám sdělilo, že na trend umělé inteligence nijak nereagovalo a ani se na to nechystá. Téměř polovina (49 %) deklaruje, že nereagovala, ale do konce školního roku se na to chystá. A čtvrtina, 23 % škol, již nějak umělou inteligenci reguluje, např. změnou školního řádu, prostě se k AI nějakým způsobem postavila. Je zajímavé, že pouze 1 % škol umělou inteligenci žákům používat zakázalo, což považujeme za úspěch, tedy to, že to je takhle malé procento. Umělá inteligence stejně jako jiné digitální technologie, například chytré telefony, prostě polarizuje společnost a samozřejmě polarizuje i učitele. 

Kam tento rozdílný přístup škol a učitelů povede? Kde se mohou učitelé, kteří chtějí nástroje AI vyzkoušet, inspirovat, čím třeba začít?

Umělá inteligence bude zvětšovat rozdíly mezi lidmi a my musíme zdůrazňovat, že kdo ji nepoužívá, bude pozadu a není možné se tomu úplně vyhnout. Velkým úkolem pro učitele je sledovat a vzdělávat se v tom, jak se umělá inteligence vyvíjí a jak může jejich práci změnit, jak mění práci v těch oborech, pro které jako učitelé studenty připravujeme. My vlastně pořád nevíme, kam, kterým směrem se umělá inteligence bude vyvíjet. Je potřeba ji sledovat a sledovat další učitele, protože to, jak ji dobře využívat ve výuce a při práci s dětmi, nevymyslí žádný výzkumný ústav. Na to je potřeba sledovat dobré učitele. Oni drží prst na tepu doby, sledují, jak se vyvíjí, a rovnou to aplikují v praxi. Národní pedagogický institut se snaží tyhle učitele sledovat a zároveň je využívat jako lektory pro vzdělávání ostatních učitelů. Velkým impulzem bude integrace umělé inteligence do nástrojů, se kterými běžní učitelé pracují, jako je například Office 365, případně Google Workspace. Protože v okamžiku, kdy budou tyto nástroje dostupné přímo učiteli při každodenním používání počítačů, začne je teprve intenzivně používat široká pedagogická veřejnost.

Jakou podporu Národní pedagogický institut v oblasti AI pro školy má a chystá?

Podpora v oblasti umělé inteligence je velmi komplexní a široká. Národní pedagogický institut připravil sadu doporučení pro školy, která se skládá ze sedmi bodů, a to pro ředitele škol, učitele, žáky a rodiče. Jsou připraveny v šabloně přístupné všem v Canvě, ve které si je každá škola může dále rozpracovat pro své potřeby. My vřele doporučujeme, aby si školy doporučení prošly a touto problematikou se zabývaly, aby vzaly AI v potaz. Zároveň posíláme školám newslettery zaměřené právě na dopady umělé inteligence na vzdělávání a v současné době pracujeme na často kladených dotazech, ze kterých chceme udělat i plakát pro školy. Vytvořili jsme stránku revize.edu.cz/ai, odkud si mohou všichni stáhnout velké množství materiálů. Jsou tu záznamy videorozhovorů s odborníky na vzdělávání, s učiteli, podcasty KYBcast a DIGI IN, zaměřené na technologie ve vzdělávání i umělou inteligenci.

Mohou se učitelé účastnit nějakého kurzu nebo akce, kde by se o AI něco dozvěděli nebo se přímo něco naučili? Poradí jim se zaváděním AI do výuky někdo přímo?

Pro učitele nabízíme semináře i webináře. Tři webináře už jsme odpilotovali a jsou v naší nabídce. Webinář pro učitele nebo pro výuku umělé inteligence v matematice, v přírodních vědách a cizích jazycích teď pilotujeme. V každém kraji působí krajský metodik ICT a IT guru. To jsou dva odborníci, které si může každá škola pozvat a poradit se s nimi, jak integrovat technologie do života školy, včetně vytvoření auditu digitální infrastruktury. Vystupujeme na konferencích, máme akce, jako je DIGI roadshow, která probíhá najednou na všech krajských pracovištích Národního pedagogického institutu. Máme čistě online vysílání DigiDay. A samozřejmě publikujeme odborné články na Metodickém portálu RVP.cz a učitelském Spomocníkovi, kde se přímo věnujeme technologiím ve vzdělávání.

Je nějaká kniha či film s tématem AI, který byste doporučil učitelům?

Pokud jsem dneska tady hovořil o umělé inteligenci, tak o té generativní. A ta je vlastně na světě v té své současné moderní podobě necelý rok. Takže o ní ještě tolik filmů a knih natočeno a napsáno nebylo. Ale z těch starších mi v paměti uvíznul film Her, Ona, kde se muž zamiluje do umělé inteligence. Představuje si ji jako ženu. A je to věc, která je o etice toho, kam až může robotizace s podporou umělé inteligence dojít. A myslím, že dneska to může vypadat jako sci-fi, ale v budoucnosti se ukáže, že to vůbec sci-fi není. A že to budou každodenní otázky, které bude mnoho lidí řešit. Svůj vztah s umělou inteligencí, jestli jí má říkat on, ona nebo to. A přibude spousta dalších otázek, které dneska vlastně běžně neřešíme. 

Připravila: Lucie Šnajdrová

Související odkazy