Digitální wellbeing ve školách

Najít svůj vnitřní klid a rovnováhu, cítit se vyrovnaně, skloubit práci a volný čas tak, aby nás to vedlo k příjemnému prožívání a pozitivnímu myšlení, ke stavu duševní i fyzické pohody – tak nějak většina z nás popisuje význam slova wellbeing.

Vzhledem k tomu, že naše životy významně ovlivňují digitální technologie, a to jak pozitivním, tak negativním způsobem, začalo se diskutovat o tom, že je potřeba věnovat se i digitálnímu wellbeingu. Ten se týká jak nás, dospělých, tak našich dětí, pro které se technologie v rámci digitalizace škol a změn v RVP stávají běžnou součástí školního prostředí.

U kulatého stolu jsme se tedy společně s našimi hosty tentokrát blíže zaměřili na téma digitálního wellbeingu ve školách.  

Děti tráví u obrazovek více než šestinu dne,
kluci nejčastěji hrajou hry a holky brouzdají po sítích 

O výsledky průzkumů se s námi podělila Lenka Dědková z fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle zjištění lze konstatovat, že průměrný čas strávený s technologiemi výrazně narůstá u starších dětí, ale významnou roli také hraje víkend, kdy počet hodin strávených s technologiemi výrazně roste oproti běžným dnům v týdnu. U vzorku dětí ve věku 9 až 17 let bylo zaznamenáno, že s technologiemi v běžném dnu tráví až 35 % z nich 4 a více hodin, dokonce 9 % z nich i přesáhne hranici 7 hodin užívání. Stejný vzorek pak uvádí, že o víkendu až 51 % z nich tráví více než 4 hodiny u obrazovek a hranici 7 hodin překročí dokonce 22 % z nich. V meziročním srovnání, konkrétně mezi roky 2015 a 2021, došlo k nárůstu průměrného počtu hodin u obrazovky ve věkové kategorii 13–18 o dvě hodiny denně. 

Další zjištění se týká toho, kolik času tráví děti na telefonu jakými činnostmi. Vzorek dětí byl složen ve věkové kategorii 13–17 let. Dívky průměrně trávily více času na telefonu než chlapci (o 25 minut) a preferovaly sociální sítě, kde se pohybovaly v průměru o 37 minut déle než chlapci. Hraní her bylo zase častěji využíváno právě chlapci. Ti touto činností průměrně strávili o 15 minut více než dívky. V ostatních kategoriích byly rozdíly mezi dívkami a chlapci malé. 

Čas strávený u obrazovek má pro nás pozitivní přínos, ten ale po čase významně klesá 

Andrew K. Przybylski & Netta Weinstein (2017) publikovali výsledky svého průzkumu. V něm se zabývali přínosem konkrétních činností pro člověka na základě rostoucího počtu hodin u dané činnosti. Konkrétně zkoumali sledování televize, hraní videoher, užívání počítače a smartphonu. U všech těchto činností v prvních hodinách docházelo ke zvýšení spokojenosti, zlepšení nálady a propojení s lidmi. Zjištění ukázalo, že při využívání smartphonu došlo k poklesu průměrně po 2 hodinách užívání, zatímco u sledování televize až po 4 hodinách, což je přibližně stejné i pro užívání počítače. Nejlépe si vedlo hraní videoher, kde k poklesu nálady došlo průměrně až po 7 hodinách. O víkendech se křivka zpravidla dostávala o něco výše, co se spokojenosti týče, a zároveň také o něco pomaleji klesala. 

Omezování, úplný zákaz a další omyly 

Nejrozšířenější řešení, jakým rodiče chrání své děti před přílišným trávením času u obrazovek, je bezesporu časové omezení používání telefonu či tabletu, odměřování času stráveného u počítače anebo úplný zákaz. Podle našich hostů tento způsob ve výsledku není příliš vhodný. Shodují se v názorech, že by našim cílem mělo být se obrazovky naučit užívat, nikoliv neužívat. Za důležité považují získat především dvě klíčové dovednosti – první z nich je dovednost používat „obrazovky“ ve svém životě tak, aby nám to prospívalo, a tou druhou je vybudování odolnosti. Digitálním dudlíkem oslabujeme seberegulaci. 

„Je potřeba si uvědomit, že když je dítě ve škole nevyspalé a zjistíme, že dlouho do noci hrálo hry na telefonu, tak to není vina těch technologií,“ doplňuje téma svým pohledem na věc Ondřej Bárta, ředitel ZŠ Hanspaulka. 

Sdílejte s dětmi jejich objevování světa skrze technologie a buďte jim průvodcem 

„Je to stejně tak jako s jinými věcmi, tak i s technikou, kterou člověk používá. Můžeme ji používat i s negativními i s pozitivními důsledky a jde o to, že my potřebujeme zaměřit věcnou pozornost na to, že ty děti potřebujeme tak, jako je učíme chodit na nočník, jako je učíme mluvit, orientovat se na ulici, tak my je potřebujeme učit orientovat se v tom světě a nevyřešíme to tím, že tu krabičku omezíme jenom časem. My tam potřebujeme s nimi být, podívat se s nimi na toho influencera a řekneme ‚aha, tenhle je dobrý a to je zajímavé, co říká, ale tento, tady bych…‘ Prostě s nimi vést dialog, zahrát si s nimi tu hru, která je baví, a říct – tady už je to nebezpečný, tady je moc těch lootboxů, tohle je hazard, to není žádná hra, to pak nic nevyhráváš. My je potřebujeme v tom prostředí zorientovat,“ říká Adéla Lábusová, lektorka a metodička působící v organizacích Jules a Jim, SOFA a NPI, která se věnuje především kyberprevenci a odbornému poradenství, ale zkušenosti čerpá i z prostředí pedagogicko-psychologické poradny a poskytování vzdělávání či sociálních programů pro agenturu Člověk v tísni. 

Wellbeing ve škole je výsledek společného budování učitelů, žáků i rodičů 

Součástí společného povídání o wellbeingu byly také konkrétní příklady z praxe, o které se s námi hosté podělili. Ondřej Bárta, ředitel ZŠ Hanspaulka, nám vyprávěl, že třeba před výjezdem mimo školu, ať už je to výlet nebo víkendový pobyt, zkrátka svolají schůzku s rodiči, případně i s dětmi (ty zapojují úměrně věku) a domluví se společně na tom, zda si děti mohou s sebou vzít telefony, jak to s nimi bude. Tohle považuje za diskuzi, která si zaslouží prostor, a je to smysluplnější než jen kategorický postoj „škola rozhodne a mobilní telefony budou bez debat zakázány“. Škola je nemusí zakázat, ale jen je nedoporučí a do instrukcí se shrne, že tak to bylo domluveno na základě společné komunikace. 

Osvěta v oblasti užívání technologií a wellbeingu je klíčová

Z debat mezi našimi hosty vyplynulo, že mnozí dospělí nemají jasno v tom, jak technologie správně využívat, tudíž sami nejdou dětem správným příkladem. Z toho důvodu je důležité se o téma zajímat a šířit osvětu. Na co se tedy zaměřit při používání technologií?

Je žádoucí si uvědomit, jaké potřeby nám digitální technologie v danou chvíli naplňují, a na to se zaměřit. „Výzkum dívek o poruchách příjmu potravy ukázal, že když jsou dívky ve fázi nemoci, tak internet je to, co sytí tu nemoc, ale ve chvíli, kdy dostanou podporu z fyzického světa, tak ten internet naopak slouží k tomu uzdravování,“ doplnila k tématu Adéla Lábusová. 

Mezi často rozšířené myšlenky patří i ta, že před spaním není dobré nahlížet do telefonu. Lenka Dědková (FSS Masarykovy univerzity v Brně) má konkrétně v tomto směru vlastní výzkum, který to vyvrací. Podle výsledků je před spánkem naopak přínosné věnovat chvíli prohlížení věcí na chytrém telefonu, ale není vhodné tento čas strávit činnostmi, které navozují kognitivní stavy – třeba hraní her by mělo efekt spíše opačný. Platí to ale jen pro chytré telefony, ostatní obrazovky vyšly z výzkumu s převážně negativními výsledky. 

Otevřete téma wellbeingu i ve vašich sborovnách 

V tomto roce vám Národní pedagogický institut ČR nabídne speciální otvírák k tématu digitální wellbeing a kyberprevence ve sborovnách. Každá sborovna si bude moci objednat lektora NPI ČR, který ve vašich učitelských kolektivech otevře téma podobně, jak jsme jej otevřeli u našeho kulatého stolu. 

Připravila: Anna Hynešová 

Související odkazy